Jak jsem zmoknul
Jako jindy jsem se šel jen tak projít s foťákem do Prahy. Vyjížděl jsem někdy kolem 17 hodiny odpoledne (za krásného sluného počasí) a do centra jsem dorazil kolem 17:45 (to už se začaly stahovat mraky).
Toulal jsem se Starým městem, ale pak mě napadlo že se vydám na kampu a zkusím nafotit nějaké "povodňové". Šel jsem tedy směr Karlův most a když jsem byl cca v jeho půlce tak jsem si teprve uvědomil, že Malá Strana není skoro ani vidět. Něž mi došlo že je to liják, tak už bylo pozdě. Za 5 vteřin jsem byl "durch" a foťák také. Nějak jsem tomu moc nevěnoval pozornost, protože moje "fotografické srdce" mi velelo, abych fotil. Lidé utíkali, prodavači se schovávali a jenom já jsem stál a fotil. Asi po minutě jsem se teprve uchýlil pod Mosteckou věž.. Zde už byla "fronta" a já jsem se pouze stačil tak nějak schovat, aby na mě a hlavně na foťák nepršelo dál. Když se to tam trochu uvolnilo, tak jsem přeběhnul přes silnici pod stříšku kostela Nejsvětějšího Salvátora v Klementínu. Zde to vypadalo jako ve filmu "Na samotě u lesa". Lidé pouze marně koukali ven a v duchu si řikali: "chčije a chčije a chčije". Znovu zabušilo moje fotografické srdíčko, když jsem koukal jak lidé pobíhají na Křizovnickém náměstí. Znovu jsem tedy zapnul foťák a začal fotit. Vše probíhalo v pořádku až najednou se zpomalilo ostření. Tušil jsem, že to nebude asi v pořádku, takže jsem foťák uklidil do promočené brašny a počkal, až přestane trochu pršet, abych mohl jít na autobus.
Celý promočený jsem nastoupil do příjemně teplého autobusu, kde jsem se ale neodvážil sednout, aby mě pak náhodou někdo nevyhodil, že mám pod sebou loužičku. Už cestou jsem si říkal, že je nějaké podivné sucho. Když jsem přijel do Malešic, tak jsem nevycházel z úžasu. Tady nespadla ani kapka. lidé na mě koukali jak na blázna a museli si říkat: "kam to ten blázen spadnul?". No co udělá pár kilometrů s počasím.
Doma jsem vše vybalil, z foťáku vyndal baterku a kartu, z peněženky "papírovky" a nechal jsem vše přes noc vysušit. Dnes ráno jsem plný napětí zapnul foťák. Můj "neodolný" Canon EOS 400D, který to přežil, ale nový (bazarový) objektiv Canon EF 100/2,8 macro USM ne.
V objektivu slyším nějaký pohyb, ale přesto neostří. Uvidíme, jak se to vyvrbí. Zkusím nechat objektiv ještě vyschnout a jestli to nepomůže, tak budu muset zajít do AWH.
Přeji Vám všem krásné světlo a hlavně, aby vaše technika přežila i takovéto mizerné počasí.
PS: nakonec se ukázalo, že se jednalo o vadu objektivu, měl sjem pech, původní majitel odmítl spoluúčast, takže mi zbyly oči pro pláč :)